Německý hoch nepláče!

Volker Kutscher, Marlow, 7. díl série Gereon Rath, MOBA, 2020, ****­*

Anotace

Berlín, konec léta 1935. V rodině Rathových si jde každý svou cestou. Adoptivní syn Fritz pochoduje s Hitlerjugend na stranický sjezd do Norimberka, Charly se protlouká jako advokátní koncipientka a soukromá detektivka, zatímco Gereon Rath, nyní již povýšený na vrchního komisaře, se musí zabývat případy, které nikdo jiný nechce. Jeho instinkt lovce ho nutí pátrat po okolnostech smrtelné dopravní nehody, třebaže ho nadřízení z tohoto vyšetřování odvolají a přeloží jej na jiné oddělení. Jde o Hermanna Göringa, který má být vydírán, o tajné spisy, morfium a špinavou politiku. A o Charlyino životní trauma, o smrt jejího otce. A také o muže, s nímž už Rath nechtěl mít nikdy nic společného: o krále podsvětí Johanna Marlowa.

Ukázka

Co ho těšilo, bylo kamarádství u Hitlerjugend. Jak silný se cítil, když společně pochodovali a zpívali. Byl to dobrý pocit, povznášející pocit. Patřit k tomuto společenství, být součástí, součástí nového Německa, v němž byl národ víc než jednotlivec, v němž ale jednotlivec  musel ve službách národního společenství předstihnout sám sebe.

Jediná věc, které Fritze i v takových chvílích litoval, bylo to, že Charly nechce být součástí tohoto společenství. On se však nevzdával naděje, že se to jednoho dne možná ještě změní.

Jiné, ale stále geniální.

Za prvé:

Tentokrát to není detektivka, pachatele určitě odhalíte velmi záhy, ale napínavý příběh s důležitým přesahem. Ano, to pro mě podstatné jsou právě ty pasáže, které popisují aktuální politickou a společenskou situaci v hitlerovském Německu roku 1935. Děj se tím sice zpomaluje, ale čtenáři se tak dostane skvělého historického vhledu.

Nevím, jak je tomu dnes, ale v mých dávných školních hodinách dějepisu jsme se učili jen o „nacistickém“ Německu. Tím lehce mohl vzniknout dojem, že co Němec, to fašista. Samozřejmě tomu tak nebylo. A Kutscherova série Gereon Rath, včetně následného dohledávání faktů, moje mezery ve vzdělání nenásilně doplňuje.

Nejvíce mě „vyděsily“ pasáže o Fritzově nadšení z členství v Hitlerjugend. Vždyť i sám Gereon v jednu chvíli přiznává, že zfanatizované masy, vítající na sjezdu NSDAP v Norimberku Vůdce, dokážou na pár okamžiků omámit a strhnout i dospělého muže. Muže, kterého bychom ani na minutu z nacismu nepodezřívali. Navíc můj dojem umocnil, a věrohodnost Kutscherova příběhu potvrdil, v televizi právě (!) vysílaný francouzský dokument z roku 2017 Hitlerova mládež.

Za druhé:

Autor dokázal v poslední třetině zdlouhavý děj vygradovat natolik, že ani po poslední stránce sedmého dílu si čtenář nemůže odpočinout a netrpělivě bude očekávat díl osmý.

Za třetí:

Jako knihovnice, obklopená tisícovkami knih, nejsem s to zdolat všechny. Proto jsem dosud přečetla jen čtyři díly (druhý, čtvrtý, pátý a sedmý). Dobrá zpráva je, že ani tak se v ději neztrácím.

Díky nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.