Lovy beze zbraní aneb Henryovka by se šikla
Původně jsem včerejší deník chtěla začít takto: Když jsem se ráno hodinu po probuzení podívala do zrcadla, spokojeně jsem se usmála a prohlásila: "Busta dooost dobrá. To pod ní se časem poddá." A v pohodě vyrazila do práce...
Nu což, dopoledne bylo na mandalu. Opoledne jsem si párkrát zopakovala pár Murphyho zákonů, např:
Jakýkoliv jednoduchý problém se může stát neřešitelný, jestliže se mu věnuje dostatečné množství zasedání.
Nebo podnikové zákony pro případ nouze: Obchodní oddělení je pro. Finanční je proti. Právní oddělení to musí přezkoumat. Osobní oddělení je znepokojeno. Plánovací oddělení je v šoku. Technické oddělení si žádá více prostoru. A tiskové oddělení mlčí.
Nakonec v podvečer jsem si na valném hromadění s "přáteli" spravila náladu.
Dnešek byl tak sluníčkový, že jsem si troufla napsat do Londýna spisovatelce Ivě Pekárkové pozvání na Literární čaj o páté. Přijala! Juch!
Odpoledne jsme vyrazili na procházku. U lesa jsme potkali dvě stáda srnčí a osamělého zajíce. Naštěstí má už Max ve svých třinácti letech rozum a nehoní se za každou "sukní". Trochu jsem sice podcenila naši životadárnou hvězdu, rozpustila polňačky více, než jsem předpokládala, ale co na tom. Zablácený Max, boty i kalhoty se vydrhou :).
50 + 5 = 55 km
Vymyslete příběh na těchto 9 obrázků. Zdroj: Story Cubes/Příběhy z kostek
