Začít se dá i po osmdesátce

Laura Pearson, Poslední úkol Mabel Beaumontové, Host, 2025, *****

Anotace
Nezapomenutelný příběh o druhých šancích. Manžel Mabel Beaumontové miloval seznamy. Nechával je všude — lístky s nákupem i bleskovými nápady. Teď ale Arthur odešel. Zemřel tiše, poklidně, bez zbytečného povyku. A zbyl po něm seznam s jedním posledním úkolem: „Najít D“. Mabel nejprve netuší, co manželova poznámka znamená, ale brzy jí svitne. Musí vyhledat Dot, svou dávnou přítelkyni, s níž se neviděla celých šedesát let. Jenže jak vypátrat člověka, který záměrně zmizel beze stopy? Naštěstí osud posílá Mabel do cesty další ženy, které sice řeší dost svých problémů, ale neváhají podat pomocnou ruku. Během pátrání po staré kamarádce Mabel zjišťuje, co všechno přátelství mezi ženami unese, a především sebere odvahu skutečně poznat sebe samu. Stihne však svůj poslední úkol splnit včas? A má vůbec ještě cenu na sklonku života hledat dávno ztracené štěstí?


Tato kniha je skvělá! Je to takový klidný, lidský příběh, který se nečte kvůli napětí, i když ho tam troška je, ale kvůli pocitům.

Hlavní hrdinka Mabel zůstane po smrti manžela naprosto sama - nemá děti ani žádné příbuzné. Zůstanou jí po něm jen vzpomínky a jeho typické seznamy. Jeden z nich, s posledním úkolem „Najít D“, ji přiměje vyjít ze své samoty a pustit se do hledání dávné kamarádky. Není to ale jen pátrání po jedné osobě – je to i návrat do minulosti a přemýšlení o vlastním životě.

Na knize se mi líbilo, že nikam nespěchá. Děj je spíš pomalejší, hodně se vzpomíná a přemýšlí. Mně to ale vůbec nevadilo, naopak – měla jsem tak čas se s Mabel opravdu sblížit. I když je o generaci starší, její myšlenky a pocity mi byly hodně blízké.

Do příběhu postupně vstupují i další ženy, každá s nějakým svým trápením. Mabel se jim snaží pomáhat, i když ne vždycky zvolí ten nejlepší způsob. A ony zase pomáhají jí. Je hezké vidět, jak si ženy dokážou být oporou, i když se vlastně sotva znají.

Pro mě je tahle kniha hlavně o tom, že nikdy není pozdě něco změnit. I když si člověk myslí, že už je všechno za ním, může ještě přijít něco nového a hezkého. Je to tichý, laskavý příběh, který ve čtenářích určitě dlouho zůstane.