
Všechno bylo jinak ... II
Radmila Tomšů, Strážci rozhraní: Hrozba z minulosti, Fragment, 2022, ****
Anotace
Hluboko v šumavských lesích se probudilo zlo. Dokáží ho strážci rozhraní zastavit? Po tisíce let střežili strážci rozhraní náš svět před hrozbami z jiných dimenzí. Až na pár členů tajného společenství neměl o jejich existenci nikdo ani potuchy. Klára k nim dříve také patřila, teď ale tráví čas v socialistické ozdravovně ukryté v šumavských hvozdech.
Pak se ale v lesích protrhne rozhraní a do světa lidí proniknou temné bytosti. Klára, spolu s bývalým parťákem Gonnym a správcem revíru Klofáčem brzy zjišťují, že nic není náhoda. Kdo tahá za nitky a cíleně ohrožuje svět lidí? Co má za lubem tajemný muž, který Kláru sleduje? Má něco společného s její zapomenutou minulostí?
Začnu koncem posledního příspěvku: A co bylo jinak? Onemocněla jsem, besedu nevedla a moc mě to mrzí... Začátek u této knihy je však úplně jiný.
O mém postupném setkávání s touto spisovatelkou (resp. spisovatelkami) jste se mohli dočíst v článcích Hurá na sever a My holky, co spolu chodíme. Prvotní odmítnutí, euforické nadšení, chvíle strávené se vztahovými pohodovkami - to vše ve mně vzbudilo přání se s Radmilou Tomšů setkat. Protože svou literární dráhu začínala žánry sci-fi a fantasy, její povídky získávaly ocenění v soutěži Cena Karla Čapka, rozhodla jsem se v rámci přípravy na besedu přečíst i její příběh Strážci rozhraní: Hrozba z minulosti.
Netuším, proč autorka zasadila fantasy na Šumavu do velmi studených, totalitních 50. let minulého století, to jsem se chtěla zeptat. Zřejmě je to nepřenosné mimo naši republiku, ale připadá mi to originální. Při čtení jsem se sice nemohla zbavit scén z filmu Dovolená s Andělem (1952), ale nevadilo mi to. Naopak. Alespoň jsem měla soudružku referentku Boženku živě před očima :o).
Tak jako předešlé knihy i tato se mi četla velmi dobře. Vyprávění rychle ubíhalo, děj přinášel stále nové a nové okolnosti budící podezření, napětí se stupňovalo. Navíc, i když se jedná o fantazijní představy autorky, nepřipadaly mi některé události úplně iracionální. Pro jednoho legenda, pro druhého přírodní úkaz, pro třetího zrůdné činy lidí (zmasakrovaná rodina), pro milovníky neskutečných světů monstra. Mimochodem, popisovaný osobní život Strážců mi připomněl další oblíbené dílo - Čapkovu Věc Makropulos.
Skalní fanoušci fantasy literatury možná se mnou nebudou souhlasit, ale Strážci stojí za přečtení a mají potenciál na pokračování.