Věštění z dortů

Beate Maxian, Vražda v hotelu Sacher, Vídeňské krimi, MOBA, 2020, **

Anotace

V luxusním hotelu Sacher se koná opulentní jarní ples. Mezi věhlasnými hosty je také Sarah Pauliová, novinářka Vídeňského posla. Oslava běží na plné obrátky, když tu se náhle ozve výkřik. Vzápětí je na dámských toaletách nalezeno mrtvé tělo. Brzy vyjde najevo, že obětí se stala Iris Reuterová, která pracovala v malém cukrářství nedaleko hotelu Sacher. Iris byla proslulou cukrářkou, její sladké výtvory se těšily velké oblibě. Při dotazování přítomných hostí padne podezření na Maxe Brückera. Je to nadřízený Reuterové a její bývalý přítel, který se s ní nerozešel právě v dobrém. Zatímco bulvární tisk vnímá Brückera jako jasného pachatele, Sarah pochybuje a pouští se do pátrání na vlastní pěst v blízkém okolí zavražděné ženy. Záhy narazí na záhadné dekorace na dortech a na další temná tajemství…

Asi jsem si vybrala špatný čas k přečtení této knihy. V příběhu se to téměř na každé stránce hemží cukrem, čokoládou, marcipánem, sladkými krémy, kávou, Sacher cuvée… A doma kolem mě vanilkové rohlíčky, linecká kolečka, včelí úly, bílkové pusinky, kokosová roláda, rumové kuličky, vaječný koňak… Prostě, na detektivku moc přeslazené a příliš nebezpečné pro zdravý životní styl.

Do práce kriminalistů se plete, alespoň v literatuře, kde kdo. Díky tomu svět poznal jak geniální, tak méně bystré detektivy. V Česku zatím neznámá Beate Maxian mezi ně zařadila také novinářku Sarah Pauliovou. Nevím jak v předchozích osmi dílech, v češtině vyšel jako první tento devátý, ale zde jsem měla často pocit, že má Sarah věštecké schopnosti. A vlastně nejen ona, ale všichni, kdo od slavné zavražděné cukrářky dostali dort s květinovým vzkazem. Mimochodem květomluva je to nejzajímavější na celé knize.

Zatímco jiní spisovatelé dávají odpovídající prostor i profesionálním vyšetřovatelům, tato autorka přisoudila příteli Sarah, inspektoru Martinu Steinovi, pouze podružnou roli „informátora“ – vše, co zjistí, jí svěřuje! – a „dotahovače“ – co novinářka vyčte z dortů, to vyšetřovatel ověří v reálu.

Ještě mnohem více plochy pak dostaly kamarádky a kolegyně nejen oběti ale také investigativní novinářky, která v textu co chvíli zdůrazňuje, že její „tiskovina“ není bulvár, a zveřejňuje jen pravdivé, ověřené informace. Takže o spoustu bezobsažných dia- i monologů tu není nouze. Nuda.

Zato samotný hotel Sacher, který v titulku určitě naláká mnoho čtenářů resp. čtenářek, se smrskl na dámské toalety – místo činu, chvíli v plesovém sále a pár schůzek v Modrém baru. Škoda.

Kromě květomluvy mě ale bavila také Marie. I když jsem si hodně dlouho zvykala na to, že je to kočka. Kvůli ní dám amatérské kriminalistce se zálibou ve starých zvycích a mýtech ještě jednu šanci. Příští rok má v češtině vyjít šestý díl série Vražda v Schönbrunnu.