Tulák po hvězdách
Mé třetí setkání s Alfrédem Strejčekem a Štěpánem Rakem bylo opět kouzelné. I když téma - Londonův Tulák po hvězdách - bylo neveselé, ba přímo tragické, ztvárnění obou umělců nepůsobilo depresivně. Užívali jsme si kouzla slova, hudby, myšlenek.
Také v této knize najde pozorný čtenář zmínku o paměti:
"Dětská definice, že paměť je to, čím člověk zapomíná, obsahuje víc než zrnko pravdy, jaké někdy bývá v mylných výrocích. Aby člověk mohl zapomínat, musí být duševně zdráv. Neustále si pamatovat, znamená posedlost, pomatenost mysli. Problém, před který jsem byl postavem v samovazbě, kde se mne zmocňovalo neustálé vzpomínání, byl tedy problém zapomnění. Když jsem si hrál s mouchami, nebo když jsem hrál sám se sebou šachy, nebo se klepáním dorozumíval se spoluvězni, částečně jsem zapomínal. Přál jsem si však zapomenout úplně..."
První Londonova kniha, kterou jsem četla v dětství, byl Jerry z ostrovů. Líbila se mi mnohem více, než Bílý tesák. Procvičte si svou dlouhodobou paměť: vzpomeňte si na alespoň deset titulů knih, včetně jejich autorů, které jste četli, když vám bylo 8 - 15 let, pokuste se stručně napsat jejich obsah. Nebo - máte-li - pročtěte si své staré "čtenářské deníky".
