Svět Jane Austenové

Jen málokdo popsal tu věčnou, delikátně složitou síť vztahů mezi majetkem a láskou tak chytře a zábavně jako Jane Austenová.

V úterý 16. prosince 2025 si připomeneme 250. výročí narození jedné z nejslavnějších spisovatelek Jane Austenové. Protože mezi má nejoblíbenější historická období patří empír, několikrát jsem zhlédla filmy natočené podle jejích nejúspěšnějších románů Pýcha a předsudek a Rozum a cit, jejichž kostýmní výprava je dechberoucí. Teď jsem alespoň zčásti vyrovnala svůj literární dluh. Obě knihy mají své kouzlo, svou atmosféru i své nezapomenutelné hrdinky, ale více se mi líbila ta druhá.

Pýcha a předsudek je bezesporu skvělý román, proslulý především díky Elizabeth Bennetové a panu Darcymu. V příběhu nechybí vtip, ironie ani bystrý pohled na lidské povahy a společenské zvyklosti. Přesto jsem se v něm chvílemi ztrácela – především v množství jmen a příbuzenských vztahů, které se mi pletly a odváděly pozornost od děje. Možná je to tím, že kniha vyžaduje soustředěné čtení a určitou trpělivost, která už mi občas chybí. Přesto oceňuji, jak dokonale Austenová vystihla lidskou pýchu i předsudky, které jsou, pravda, stále aktuální.

Rozum a cit mě ale oslovil mnohem více. Zejména tím, jak se v příběhu dvou sester, Elinor a Marianne, snoubí ženská citlivost, rozvaha i opravdová životní moudrost. Působilo to na mě přirozeněji a blíže skutečnému životu. Jane Austen tu podle mě ukázala nejen svůj vypravěčský talent, ale i hluboké porozumění ženskému srdci.

Obě knihy mají své nesporné místo v literární historii – ale pokud bych měla doporučit jednu, která zahřeje srdce a přiměje k zamyšlení, vybrala bych Rozum a cit.

Ráda bych s autorkou a její tvorbou seznámila naše čtenářky (a snad i čtenáře - viz pozvánka níže). Proto jsem sáhla po nejnovější životopisné knize od Sophie Collins. Je graficky velmi zdařile udělaná. Zasloužila by si pět hvězdiček, ale ... písmo je příliš malé. U dalšího vydání bych nešetřila papírem a vytiskla knihu ve větším formátu.

Anotace

Pýcha a předsudek, Leda, 2015, *** a půl

Klasický román z prostředí zámožných středních vrstev na anglickém venkově na konci 18. a počátku 19. století. Autorka líčí klidný a ničím nerušený život, všední radosti, zábavy a starosti. Rodinný klid bývá narušen zejména tehdy, když jsou v rodině dcery a na obzoru se objeví možný ženich. Vdavky jsou pro ženu v této době jedinou možností zaopatření a proto je nutné důmyslné splétání sítí kolem kandidáta ženitby. Autorka dává svému románu ironický podtext. Všechny postavy románu - stoický pan Bennet, jeho energická manželka a pět dcer vstoupily již dávno do podvědomí čtenářské veřejnosti...

Rozum a cit, Leda 2009, ****

Anglie na počátku 19. století vypadá jako krásný rozlehlý park s rodinnými sídly, v nichž žijí šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak se zprvu jeví. Paní Dashwoodová se svými třemi dcerami – Elinor, Marianne a Margaret – se po manželově smrti musí právě z takového útulného sídla vystěhovat. Veškerý majetek totiž zdědil John, Dashwoodův syn z prvního manželství. Nový domov naleznou u vzdáleného příbuzného sira Johna Middletona, nicméně starosti se dvěma dcerami na vdávání zůstanou. Do rozumné Elinor se zakouká bohatý a laskavý Edward a ona se snaží svůj cit skrýt před matkou i sestrami. O citlivou Marianne projeví zájem plukovník Brandon. Která z těchto dvou lásek bude naplněná? Zvítězí rozum, nebo cit? Román vyšel po dlouhých peripetiích v roce 1811, na autorčiny náklady a anonymně a jeho cesta ke čtenářům nebyla nejjednodušší. 

Sophie Collins, Zápisník Jane Austenové: Život, doba a dílo, Pangea, 2025, ****

Zápisník Jane Austenové je tak trochu jiný životopis, který čtenářům přináší úplný a podrobný příběh života a odkazu spisovatelky, jejíž pravou osobnost je pod nánosem literárních a rodinných mýtů obtížné zachytit. Pátrání po opravdové Jane Austenové může dnešním čtenářům připomínat archeologický průzkum. Její postavy jsou dobře známé a oblíbené po celém světě, a tak nás často napadá: jaká vlastně byla autorka, která jim vdechla život? Kniha ve formě osobního zápisníku nabízí živý pohled na autorčinu tvorbu a přetrvávající vliv, zkoumá její osobní život, originální vnímání světa a odkrývá souvislosti mezi reálnými událostmi a jejími romány. Praktické aspekty literárního provozu, jako jsou vydávání knih a finance, pak poukazují na podmínky, ve kterých Jane Austenová tvořila. Pomocí bohatého obrazového materiálu kniha přibližuje Janinu rodinu a přátele i místa, kde vyrůstala, žila nebo která navštívila. Citáty z korespondence a historky zase rozbíjejí povrchní pohled na spisovatelku, jejíž dílo bylo přeloženo do desítek jazyků a uchovává si pozoruhodnou moc.