Románová biblioterapie

08.06.2021 20:21

Stéphanie Combe, Máma odchází do kláštera!

Zuzana Maléřová, Jak potkat děti

Julie Caplinová, Čajovna v Tokiu

 

 

Rebecca Serleová, Za pět let, Ikar, 2021, ***

 

Anotace

 

Kde se vidíte za pět let?

Když je ambiciózní newyorské právničce Dannie Cohanové položena tato otázka při nejdůležitějším pohovoru její kariéry, má Dannie připravenou pečlivou odpověď. Později - poté, co při pohovoru excelovala a přijala od svého přítele nabídku k sňatku, jde Dannie spát s vědomím, že je na správné cestě k dosažení svého pětiletého plánu.

 

Ale když se probudí, je najednou v jiném bytě, s jiným prstenem na prstu a vedle úplně jiného muže. V televizních zprávách postřehne datum - je to stejná noc - 15. prosince - ale 2025, za pět let v budoucnosti.

 

Po velmi intenzivní a šokující hodině se Dannie probudí znovu, na pokraji půlnoci, zpět v roce 2020. Nemůže strávit to, co se stalo. Určitě to bylo mnohem víc než jen sen, ale Dannie není typ člověka věřícího ve vidiny. Ten nesmysl může být okouzlující pouze pro svobodomyslné typy jako je její celoživotní nejlepší kamarádka Bella. Dannie je odhodlána tento zvláštní zážitek ignorovat a rozhodne se na něj nemyslet.

 

Ale jen do té doby, než uplyne čtyři a půl roku a Dannie se náhodou setká se stejným mužem ze své dávné vidiny....

 

Za pět let je nezapomenutelným příběhem nejen o lásce, ale hlavně o síle loajality, přátelství a nepředvídatelné cesty osudu.

 

 

Dnes jsem si v krátkém webináři připomněla starší projekt studentů Informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity BiblioHelp. V Čechách, ani na Moravě či ve Slezsku, se o něm mnoho neví a samotné internetové stránky nejsou už dlouho aktualizované. Je to sice škoda, ale díky alespoň za to.

 

Biblioterapie je podpůrná psychoterapeutická metoda, která využívá léčivých účinků četby. O tom, že čtení má dobrý vliv na koncentraci a paměť, jistě každý ví. Že kniha může léčit, je známo méně. Například romány se doporučují při melancholii.

 

Myslím si, že román Za pět let by si v naší knihovně piktogram se záchranným kruhem zasloužil. Nejedná se totiž o „srdceryvný zaláskovaný románek pro ženy“. Jistě, čtenářky u něj budou určitě v převaze, ale podstatnější je zde téma hlubokého přátelství, díky němuž lze přežít velké ztráty. Autorka se dotkla také ožehavého tématu workoholismu – skutečně musíme/chceme pracovat od rána do večera?

 

Kdybych zde napsala, že „cizí neštěstí potěší“, byla bych za cynika. Číst si však o někom, kdo prochází stejným trápením, může být posilující a podnětné. Jak to zvládl hrdina knihy? Co řekl? Co udělal? Jak řešil…? Vím, je to pořád román, fabulace s trochou fantaskna. Obsahuje ale také situace, které nás mohou kdykoli v životě potkat. Jen si musíme odmyslet luxusní restaurace, byty, butiky…

 

Příběh obsahuje hodně přímé řeči, a proto se, i přes pomalý začátek, velmi dobře čte. Zvláště od poloviny má velký, emotivní spád. Líbil se mi také konec, který neodráží prvoplánové závěry příběhů „červené knihovny“.

 

Vyhledávání

Kontakt

Zdeňka Adlerová