Pastelkami proti smrti

Marianne Croninová, Sto roků Lenni a Margot, Host, 2021, *****

Anotace

Výjimečné přátelství a životy plné příběhů. Ten poslední začíná tady.

Život je krátký. Nikdo to neví lépe než sedmnáctiletá Lenni, která ho tráví v nemocnici na oddělení pro nevyléčitelně nemocné. Ve snaze vyplnit jednotvárné dny se přihlásí do kurzu arteterapie. Když si však uvědomí, že se svými vrstevníky, které lékaři brzy propustí zpátky do normálního světa, nenachází společnou řeč, nechá se přeřadit ke skupině osmdesátníků. A právě tam potkává třiaosmdesátiletou Margot, moudrou ženu s komplikovanou minulostí, která Lenni úplně změní život.

Lenni a Margot si brzy uvědomí, že dohromady prožily už sto let. Proto se rozhodnou, že za sebou zanechají něco trvalého: sto obrazů představujících sto roků jejich životů. Během společné práce Lenni a Margot sdílejí a malují příběhy let, které je přivedly až k tomuto šťastnému setkání na konci jejich dnů. Život s nimi však ještě tak docela neskončil.

„Nevadí ti, že to špatně skončí?“ zeptala se mě dcera, když jsem byla ve druhé polovině jednoho z nejdojemnějších příběhů, které jsem v poslední době četla. Samozřejmě jsem autorku nepodezírala z toho, že „způsobí zázrak“ a Lenni odskotačí z oddělení pro nevyléčitelně nemocné vstříc světlým zítřkům, a knihu jsem začala číst smířená s předpokládaným koncem. Nikdy by mě vak nenapadlo, že se budu smát. Nahlas.

Lenni je úžasná, vtipná, nebojácná. Právě její „disputace“ s nemocničním kaplanem otcem Arthurem mě tak rozesmály, až jsem se chvílemi cítila nepatřičně.

Otec Arthur je laskavý, tak trochu ztracený a smutný. Často se stává, že si s Lenni role vymění a ona je ta, která má povzbuzující slova.

Margot je milá, moudrá, dobrosrdečná. Její životní pouť, která tvoří důležitou část příběhu, je sice kostrbatá, ale Lenni dává možnost prožít „delší“ život.

Do děje vstupuje, v nemocnici i ve vzpomínkách obou hlavních hrdinek, spoustu dalších osob, které byly/jsou v jejich životech důležité. Žádná tam není nadbytečná a každá nám má co říci o síle lásky, přátelství, o strachu, umění naslouchat, beznaději, touhách…

Jako trenérce paměti se mi velmi líbil nápad namalovat 100 obrazů vyjadřujících 100 let života Lenni a Margot. Výtvarné aktivity jsou pro mozek, paměť i psychiku velmi důležité, ale – dle mých zkušeností z kurzů – málo oblíbené. Arteterapii všeobecně bychom se měli věnovat více, bez ohledu na „umělecké výsledky“.