Mozkový masochismus
Ještě hodinu před odjezdem jsem v duchu rozvažovala, do které brněnské ulice mám zahnout, abych nenarazila na značky práce na silnici, vjezd zakázán, objížďka, parkování zakázáno... Rozhodně jsem nespoléhala na své nedávné štěstí u Moravské zemské knihovny. Mozek se mi rosil tak, že jsem cítila čůrčky potu až na zádech.
"Jeď autobusem, je klimatizovaný, není v něm horko a nemusíš se starat o auto," radily mi svorně kolegyně. Uznala jsem jejich argumenty a vyrazila ... na vlak, neboť šalina na Zemědělskou od Zvonařky nejede. Vlak měl osm minut zpoždění a bylo v něm jako v sauně.
I přesto - nebo právě proto? - jsem z tašky vytáhla nové číslo časopisu Mozkovna 21. století. Skvělý mozkomor! Kus cesty jsem se (úspěšně) trápila nejen vedrem, ale také první soutěžní úlohou:
Jaké pětimístné číslo má tuto vlastnost: pokud před něj dáme číslici 1, dostaneme číslo třikrát menší, než když dáme číslici 1 za hledané číslo.
S pocitem dobře naloženého slanečka jsem dorazila na konferenci Knihovny pro budoucnost - Budoucnost pro knihovny. Vyfasovala jsem honorářík za můj budoucí páteční příspěvek - tolik důvěry, že ještě přijedu :o)! Poobědvala deset deka zeleninového, děsně překyseleného salátu - doufám aspoň, že to byl citron a ne kyselina citronová... Setkala se s kolegyněmi ze věšech koutů republiky a zasedla do škamen MENDELU. Resumé: Dva dnešní příspěvky byly pro mne přínosné, což je úspěch, protože někdy to bývají jen dvě věty...
Dnešní snídaně - ovocná nebo masitá :o) ?