Darovanému svetru na značky hleď!
Brzy ráno jsem s potutelným úsměvem stepovala před zavřenými dveřmi rehabilitace. Narozdíl od ostatních přítomných mne nic nebolelo, jen jsem šla s terapeutkami domluvit naši společnou akci na říjnové Dny zdraví. Netušila jsem, že mi večer úsměv ztuhne na rtech...
Na první zářijovou lekci kurzu trénování paměti pro veřejnost chodívaly v minulých letech zpravidla jedna až tři zájemkyně. Předpokládala jsem, že tomu bude letos stejně. K mému úžasu přišlo jedenáct lidí! To mě moc potěšilo. Stále jsem měla pusu od ucha k uchu.
Večer jsem šla nakoupit na víkend - určitě bude škaredě, budu experimentovat v kuchyni. Po dvaceti minutách Rallye Regály jsem vzorně vyložila zboží na pás, zvedla tašky z vozíku, aby paní pokladní viděla, že nic nepropašovávám a vešla do prostoru bezpečnostní brány. Ozval se ohlušující řev. Ustoupila jsem, vkročila znovu, hvízdot. Se slovy "já fakt v té kabelce nic nemám" mne sice paní pokladní pustila napotřetí na druhou stranu (za náležitého halasu houkačky), ale bezpečák už stál u mě a čekal. Krve by se ve mně nedořezal...
Po chvíli ládování nákupu do vozíku jsem - k údivu všech zúčastněných - požádala, zda mohu projít ještě jednou, bez tašek. Hasičská siréna je proti tamnímu poplašňáku pouťová píšťalka. Viník byl odhalen. Na vnitřní straně mého nového svetru od Kulíška zůstal "pískací lístek". Bezpečák s úsměvem a se slovy "tož vás kontrolovat nebudu a to si ustřihněte" odešel.
Cvičení:
Vydejte se za hravými kinetickými objekty, které podněcují myšlení, do Domu umění města Brna, Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská 9. Každou středu jednotné vstupné 20 Kč!
Piotr Bosacki: V mezích podmíněných situací. Filmy a objekty.