Více štěstí než rozumu
Je to až neuvěřitelné. Mám pocit, jako by byla neustále středa. Středa nabitá od rána až do večera. Ještě štěstí, že "tam nahoře" nade mnou bdí tolik blízkých. (Jak říkával dědeček - všechno zlé k něčemu dobré.) Jinak si nedokážu vysvětlit, že jsem dnešní Literární čaj o páté naplánovala s Ivou Pekárkovou na den, kdy měl být Kroužek a tai-chi. Nebyly! Jsou prázdniny!
Dopoledne jsem se svými "spolužačkami" absolvovala lekci Virtuální univerzity a prošla třetím dílčím testem. Před druhou hodinou jsem už stepovala na nádraží a - světe div se - vlak přijel téměř na minutu přesně a Iva Pekárková byla nepřehlédnutelná. Ubytovala jsem ji v Chalupě a těšila se na večer. Čaj i pivo v její společnosti mi moc chutnalo :). Jen ... z jejích knih, blogů a fotek jsem nabyla dojmu, že se jedná o živou (živelnou), úsměvy a energií sršící ženu. Pravděpodobně jí dává "literární šňůra" a pobyt bez Kennyho hodně zabrat, a skutečně, jak říkala, byla velmi unavená...
Cvičení:
Třetí díl paměťového testu Michaely Karsten:
