Ach ty konce ...

09.07.2023 14:35
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Simona Votyová a Sabina Voty, Kdyby, Bourdon, 2023, ****

 

Anotace
Jedna dívka, jedno rozhodnutí, dva různé příběhy. Unikátní dvojromán Kdyby ve spoluautorství matky a dcery.
Kdyby na tu party nešla, mohlo být všechno jinak. Jenže Nela tam šla a teď stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s tím, co se na večírku přihodilo. Jedno je ale jisté – nic už nebude jako dřív. Je znásilněná. A těhotná. Co kdyby si dítě nechala? Co kdyby se matkou nestala? V každé verzi příběhu se Nela rozhodne jinak, a tím ovlivní nejen svůj život, ale také životy lidí kolem ní.

Sklíčenost, temnota, marnost nad marnost. Kdo nezažije, neuvěří!...?
Jako čtenářka se podobným příběhům spíše vyhýbám. Avšak osobní setkání s autory/autorkami mě většinou nadchne. Na Literární čaj jsme do knihovny původně pozvali Simonu, ale nabídku prezentace nové knihy včetně účasti druhé autorky, její dcery Sabiny, jsme samozřejmě neodmítli, ale s nadšením přijali. Povídání to bylo velmi příjemné, byť také o nepříjemných událostech.

Proč byste si měli dvojknihu "Kdyby" přečíst?

Sabina ji psala coby psychoterapii. Sama se stala terčem útoku muže. Nejen že ji pronásledovalo trauma z napadení, ale k tomu se ještě přidala neuvěřitelná policejní a soudní mašinerie. (více v článku na Hatefree.cz) Je proto zajímavé, jak tuto "vyšetřovací část" ve své části románu pojala.

Jsem si jistá, že i Simona - coby matka - si v této kauze prožila své (další) peklo. Ani v jejích předchozích dvou románech, které jsem četla, své hrdinky vůbec nešetřila. Zde ale - podle mého - hooodně přitlačila na depresivní pilu. Její ostří je velmi zraňující i pro osobně nezúčastněného čtenáře.

Není to zcela jiný pohled na tutéž událost, protože "Simona si dítě ponechá" a "Sabina jde na potrat". A Nela se tak ocitá v různých životních situacích. Přesto je zajímavé, jak si dvě generace autorek s tímto těžkým tématem poradily.

Obě zahrnuly do svého vyprávění ještě jeden společensky citlivý aspekt - tranzici pohlaví. Jeho literární zpracování se mi velmi líbilo. Byť se jedná o velmi choulostivé téma, nebylo vylíčeno tak beznadějně.

 

Oba texty jsou velmi čtivé. Jediné, z čeho jsem na rozpacích, jsou oba - byť rozdílné - konce. K popisované realitě mi připadají příliš literární. Ale na to mají spisovatelé, spisovatelky nevyjímaje, právo o:).

 

Vyhledávání

Kontakt

Zdeňka Adlerová